L.p.1985, koncem srpna téhož roku, v pražském Podolí, tak tam jsem prvně otevřel oči.
Vše nové a dokonale božské.
Vlastně mi docela dlouho trvalo, než jsme se s fotoaparátem stali přáteli. Během svých dětských let jsem se věnoval převážně kresbě a malování a pohled přes ten malý hledáček mi byl dlouho cizí.
Fotoparát jsem začal svým rodičům brát a dožadovat se tvoření rodinných snímků až v dobách základní školy. V té době mi otec daroval svou Exu a já mohl prozkoumávat ty fascinující zrcadlové obrazy a odrazy. Ty barvy a kresbu, kterou dnes na displeji svého kompaktu prostě neuvidíte. Byla to pro mne zcela nová a neprobádaná galaxie. Roky plynuly a já svou pozornost více věnoval sportu a klukovinám.
Velké nadšení pro fotografování se mi vrátilo až po dokončení střední školy. Tehdy jsem začal vše, co se fotky týče, jak houba dychtivě nasávat.
Profesionální fotografie ve vodách showbusinessu se stala mým každodenním chlebem. Tvořil jsem pro největší tištěná česká periodika a vydavatelství. Přes svůj hledáček jsem viděl nejspíš každou českou celebritu i „celebritu“. Nevyjímaje zahraničních Madonn, Pittů, Angelin a Tomů Cruisů na jejich výletech v české kotlince.
To mne bavilo dlouhých a přitom rychlých osm let.
Ale tak, jako po noci přijde ráno, i já tento svět sám pro sebe opustil. Možná mě vyvrhl svou obrovskou nenasytnou bulvární tlamou, nicméně to bylo cenné a neodvratitelné.
Doba se, tak jako my neustále vyvíjí a já jsem nechtěl zůstat stát na jednom místě.
Za tu dobu jsem hodně pochytil, pochopil a naučil se. Ujasnil jsem si, že mě nejvíce baví zachycování lidských tváří ve všech jejich nekonečných podobách.
Všechny portréty a příběhy do nich vepsané, to mě bude stále fascinovat.
Zachycení krátkého okamžiku tady a teď, které chvilku je a hned zas není a přitom nic jiného vlastně neexistuje.
Prchavý okamžik nekonečné historie. Krása v jednoduchosti. Jednoduchost v kráse. Malování světlem. Radost z viděného i oku na první pohled skrytému.
Vším tím pro mě fotografie byla, je a určité také navždy bude.
A já se těším na naše společně strávené chvíle. Na nová i známá setkání. Na to, co všechno si můžeme během těchto chvil předat.
S láskou a úctou k vám.
Jonathan
